Zeolit je jedna z nejužitečnějších hornin v přírodě, vyskytuje se v mnoha oborech, např. v zemědělství, jako katalyzátor v chemické výrobě, v odvětví lékařství a farmacie a mimo jiné i jako filtrační médium pro čištění ovzduší a vody. Přeměněný zvětralý zeolit je lákavý i pro sběratele minerálů pro jeho velmi pestré barevné variace. Jeho značnou výhodou je velmi nízká cena a výborná dostupnost v nejrůznějších frakcích a samozřejmě i snadné opracování.

Vodárenství

Zeolit není neznámým pojmem v úpravnách vody, a to jak pitné, tak i užitkové či odpadní. Jeho účinnost je dána schopností provádět iontovou výměnu. V praxi to znamená, že minerál ochotně z vody pohltí čpavek (amoniak) a nežádoucí prvky, jako jsou např. toxické těžké kovy, a naopak do vody uvolní některé prospěšné minerální ionty (draslík, vápník a sodík).

Zeolit v bazénu

Této vlastnosti se s úspěchem využívá i v bazénové filtraci. Amoniak je běžnou součástí lidského potu a v určitých koncentracích je toxický a zvláště nebezpečný pro malé děti, seniory a alergiky. V bazénu se ovšem zeolit mění na užitečný minerál, který čistí vody třemi způsoby, nejen iontovou výměnou. Musíme ještě připočítat mechanické filtrování, jako je tomu u klasického filtračního křemičitého písku, a zároveň zachycování nečistot uvnitř zrnek. V každém z nich se ukrývá síť mikroskopických chodbiček, které uvnitř zeolitu vznikly v průběhu vulkanické činnosti výchozí alumino silikátové (hlinito křemičité) struktury.

Akvarijní filtrace

Akvaristé využívají tuto horninu rovněž k filtraci, ale ta spočívá zejména na podpoře přínosných nitrifikačních bakterií, tedy nikoli na mechanickém zbavování nečistot. Nitrifikační bakterie rozkládají pro akvarijní ryby velmi toxický amoniak za vzniku dusitanů a následně dusičnanů, které jsou v akváriu naopak potřebné pro výživu rostlin.